Jendova otce právě zatklo gestapo a dvanáctiletý kluk nemůže tušit, co přijde dál: vyloučení jeho židovských přátel ze studia na gymnáziu, žluté hvězdy na kabátech, transport do Terezína… Kniha Františka Tichého je inspirovaná skutečnými událostmi a příběhy chlapců, kteří žili v Praze i v Terezíně, nezříká se dobrodružství a fantazie, ale zároveň je tak pravdivá, až z ní mrazí...
Je to kniha v mých očích nanejvýš důležitá. Doplňuje něco, co v jiných knihách ani filmech týkajících se osudu chlapců v Terezíně není: A co vlastně MY, kterým nehrozila smrt v hrozném masovém vraždění — co z toho vyplývá pro nás? Chava Pressburger (dříve Eva Ginzová)
Druhá světová válka je pro dnešní děti vzdálená asi jako pro naši generaci ta první. Pamětníků zbylo pomálu, brzy odejdou i ti; zajímavých zdrojů informací, z nichž by dospívající holky a kluci mohli získat představu o tehdejším životě, není mnoho. Tahle knížka, příběh, v němž jde téměř stále o život, jím může být. A „podprahové sdělení“, že správné kamarádství trvá i v těžkých časech, platí dnes stejně jako tenkrát. Jiří Dvořák
Jak přiblížit válečné osudy Židů dětem či mladým dospívajícím, aniž je zahltíme bezbřehou temnotou, kterou šoa obsahuje, a aniž nalakujeme skutečnost na růžovo, abychom mladé duše nezdeptali přímočaře vyslovenými hrůzami? Zdá se, že Františku Tichému, který se dlouhodobě věnuje zprostředkování historie válečného času jako pedagog a který dokázal pro pátrání po těchto mnohoznačných osudech získat i své žáky, se to podařilo. Eva Lorencová
_s-1.jpg)